Pivovar Hlinsko patří mezi pivovary s poměrně krátkou historií. Byl založen v roce 1913 a je posledním pivovarem postaveným v Čechách mezi rokem 1913 a rokem 1971, kdy byly založeny pivovary v Nošovicích a v Mostě.
Myšlenka na postavení pivovaru v Hlinsku vznikla někdy kolem roku 1880. V roce 1912 vzniká uskupení s názvem Společenský pivovar, které získalo právo vybudovat pivovar bez sladovny, a první pivo zde bylo uvařeno 12. prosince 1913. Pivovar byl na tehdejší poměry byl velmi moderně vybaven: s elektrickým pohonem a s kapacitou varny 100 hektolitrů na jeden var. Ve dvacátých letech činil výstav piva zhruba 26 tisíc hektolitrů. Vařila se piva výčepní, dále 12% světlý ležák a 12% tmavé pivo Hlinecký granát.
Jako prosperující podnik se pivovar v roce 1925 přeměnil na akciovou společnost, další rozvoj pivovaru však zastavila okupace. Za protektorátu se vařilo pouze 7% světlé pivo, a to ještě v omezeném množství. V roce 1945 byl výstav piva jen necelých 17 tisíc hektolitrů.
V roce 1948 byl pivovar znárodněn a stal se součástí Horáckých pivovarů n. p. se sídlem v Havlíčkově Brodě. Začátkem roku 1949 byl pivovar začleněn do Východočeských pivovarů s ředitelstvím v Pardubicích, to se pak v šedesátých letech stěhuje do Hradce Králové. V této době je instalována nová stáčírna lahví a nové ležácké ocelové tanky. Výstav pivovaru se pohybuje v rozmezí 30 tisíc až 55 tisíc hektolitrů. 12% světlé pivo získává nový název BLESK a tmavé pivo název MALVAZ.
Rekonstrukce pivovaru pokračuje i na počátku 70. let obnovou spilky a strojního chlazení. Začíná se vyrábět též 11% světlé pivo. Ve druhé polovině sedmdesátých let však dochází k reorganizaci v pivovarnickém průmyslu a pivovar Hlinsko snižuje produkci. Vyrábí se pouze jeden druh piva – 10%. Tehdy se rozhodovalo o další existenci pivovaru. Vzhledem k nevyhovující stáčírně lahví z roku 1951 se měl pivovar stát pouze pivovarem sudovým, což by vedlo k dalšímu útlumu. Díky vynikajícím výsledkům, kterých pivovar dosahuje jak v oblasti jakosti, tak i v hospodářských výsledcích, dochází k přehodnocení útlumového programu. Výstav piva začíná opět vzrůstat a v 80. letech se pohybuje v rozmezí 60 až 72 000 hl.
Po deseti letech je znovu obnovena výroba 12% světlého piva. V roce 1981 byla zahájena rekonstrukce stáčírny lahví, která proběhla v rekordně krátké době. V témže roce – 12. června – byl poprvé stočen do lahví 12% světlý ležák s názvem RYCHTÁŘ. V roce 1984 byl v místech staré spilky vybudován nový ležácký sklep, který umožnil další zvyšování výroby. Na přelomu let 1987–88 byla také vybudována přečerpávací stanice pro svod veškerých odpadních vod ze závodu. V dalších letech je postupně připravována přestavba nevyhovujícího zdroje tepla za nový.
Na počátku 90. let (1992) je nejprve zprovozněn nový kotel Slatina s odlučovačem popílku. Tento zdroj je v roce 1994 plně nahrazen novou plynovou kotelnou, čímž pivovar výrazně přispěl k čistotě ovzduší a ekologii oblasti, v níž se nachází (Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy). V roce 1992 je též provedena kompletní rekonstrukce strojního chlazení spojená s instalací vířivé kádě a výstavbou kompletního teplovodního hospodářství. Dále je provedena přístavba stáčírny lahví včetně rozšíření skladu a v souvislosti s tím je instalována nová linka s kapacitou 10 tisíc lahví za hodinu. V průběhu roku 1993 dochází v místě bývalého požahu k výstavbě prostor pro instalaci linky na stáčení nerezových KEG sudů. Tato linka s kapacitou 50 sudů za hodinu je uvedena do provozu během června 1993 a dochází tak k postupnému přechodu stáčení sudového piva z hliníkových obalů do nerezových. Od dubna 1994 je expedováno sudové pivo pouze v nových sudech. Tyto kroky vedou k dosažení do té doby rekordního výstavu piva – 81 700 hl. Až do roku 1996 byl pivovar součástí podniku Pivovary Hradec Králové, státní podnik. V roce 1996 jej získala společnost IMEX Premium. Dnes je pivovar majetkem ryze české pivovarské společnosti K Brewery.
