No name

Sudové pivo

Vážení zákazníci,
nabízíme Vám možnost si zakoupit nebo objednat u nás sudové pivo. Mimo sudová piva uvedená uvedená na internetových stránkách, jsme schopni sehnat většinu českých piv, které naleznete v naší nabídce. 
Nabízíme také možnost zapůjčení výčepního zařízení.
Neváhejte se zeptat na aktuální nabídku na našem telefonu 728 28 77 11, elektronicky pivo@pivotekaberoun.cz  nebo zde, případně v prodejně.

Důležité informace:
 - záloha na sud je většinou 1000 kč nebo 600 kč
 - cena za zapůjčení výčepního zařízení je 150 kč/den pokud si vezmete sud od nás, bez sudu pak za 250 kč/den
 - záloha na výčepní zařízení je 5000 kč

 - pokud kupujete sud a máte vlastní pípu zkontrolujte si jaký máte naraže

Z důvodu zrušení prodejny v Berouně ukončujeme zapůjčování výčepního zařízení. 

Únětický pivovar

Současnost pivovaru
V březnu 2010 se pod vedením manželů Tkadlecových začal připravovat projekt na „Znovuzrození Únětického pivovaru“. V září byla založena akciová společnost Únětický pivovar, která v listopadu 2010 odkoupila objekt od společnosti Primo k. s., která zde provozovala sklad mléčných výrobků. Stavební úpravy začaly bezprostředně poté. Budovu bylo nutné upravit tak, aby vyhovovala dnešním legislativním a technologickým požadavkům výroby piva. Současně byl kladen důraz i na zachování původní atmosféry celého objektu. V rámci plánu rekonstrukce bylo i vybudování přípojek plynu, vody a kanalizace. Díky podpoře přátel Únětického pivovaru a obce Únětice mohla být 4. dubna 2011 zahájena instalace nové technologie. Dodavatelem celého vybavení je česká společnost Destila. První várka Únětického piva byla uvařena 15. května. 11. června se slavnostně otevřely brány Únětického pivovaru a byla zahájena distribuce piva.
Lidé z pivovaru říkají:
Naším cílem je navázat na historickou tradici Únětického pivovaru a oblibu místního piva. Chceme vybudovat malý, ale silný regionální pivovar, který bude vařit poctivé a kvalitní pivo.
Únětické pivo vyrábíme z čistě pivovarských surovin, bez jakýchkoliv náhražek a přídavků, konzervačních a stabilizačních prostředků. Naše pivo plně vyhovuje nepsanému zákonu o „čistotě piva“, který je mezi pivovarníky znám jako Reinheitsgebot.
Při výrobě používáme pouze suroviny českého původu.
Slad je dodáván malou sladovnou – rodiným podnikem, ve kterém je vyráběn tradičním způsobem na humnech, s velkým podílem ruční práce.
Chmel pochází ze žatecké oblasti - jde o světoznámý poloraný červeňák, bohatý na látky tříslovinové povahy.
Únětické pivo vyrábíme klasickou technologií. Dvourmutový varní postup, individuálně vedené hlavní kvašení a zrání piv – vše je pod neustálou kontrolou našeho vrchního sládka. Na spilce se hlavní kvašení vede v rozmezí teplot, které zajišťují co nejmenší množství vedlejších produktů kvašení. Včasné ukončení hlavního kvasného procesu a uchované extraktivní látky zvyšují plnost piva tzv. chlebnatost.
Konečná úprava piva je založena pouze na fyzikálních metodách (filtraci) – tedy bez použití jakékoliv chemie, bez pasterizace a ředění piva vodou.

Pivovar Žlebské Chvalovice

Od 1.10.2010 zahájil pivovar provoz. Vaří světlá i tmavá nefiltrovaná kvasnicová piva o stupňovitosti 11° až 13°. Příležitostně vaří i pivní speciály o stupňovitosti až 17°. Pivo dostupné v sudech a v PET lahvích.

minipivivar U Stočesů

Minipivovar U Stočesů používá k vaření piva moderní technologii dodávanou ing. Josefem Krýslem.
Proces vaření trvá cca 9 až 10 hodin a probíhá ve dvou dvěstě-litrových měděných nádobách. Jedna z nich se nazývá rmutovací pánev a druhá scezovací káď. Celý proces vaření probíhá za použití obou nádob standardním postupem počínaje vystírkou, rmutováním, scezováním, chmelovarem až po spílání...
Mladina se ochlazuje deskovým chladičem a výrobníkem ledové vody a s přídavkem pivovarských kvasnic se přespílá do spilek. Spilky (kvasné kádě) máme o objemu 400 litrů a na nich probíhá hlavní kvašení, které trvá 6 až 10 dní.
Po ukončení hlavního kvašení se toto mladé pivo transportuje do chlanícího boxu, kde nám uzrává minimálně dalších 21 dní v 1000 litrových tancích, nebo 100 litrových sudech.

 

Starokladenský pivovar

Historie kladenského pivovarnictví sahá až do roku 1631, kdy dal Florián Jetřich ze Žďáru městečku Kladnu povolení, že obec smí vařit v panském pivovaru tři várky piva a ty čepovat v obecní hospodě. Výtěžek z prodeje měl sloužit na obecní potřeby, speciálně na opravu radnice a opevnění městečka.
Kladenský pivovar se ve své historii několikrát stěhoval. Ten původní zřejmě stál u takzvané Hořejší tvrze, a když byla ve druhé polovině přestavěna na renesanční zámek, stěhoval se pivovar do Dolní tvrze nedaleko náměstí. Tam se pivo vařilo až do roku 1858, kdy břevnovští benediktini otevřeli v Kročehlavech nový moderní pivovar. Ani ne po sto letech se na konci 40. let 20. století v Kladně přestalo pivo vařit a pivovarské budovy obsadily nejrůznější provozovny včetně galvanizovny, která nasytila zemi pod pivovarem takovým množstvím chemikálií, že ve výrobě zlatavého moku v daných prostorách nebylo možné pokračovat.
To se změnilo až v roce 2009 založením Starokladenského pivovaru v prostorách pivnice U Kozlíků a navázáním na bezmála pětisetletou tradici vaření piva na kladensku. Právě patriotismus místních obyvatel, byl jedním z hlavních aspektů při pokusu o znovuvskřísení zašlé slávy Starokladenského piva, které se vyrábí z výhradně českých surovin, bez jakýchkoliv chemických konzervantů, či syntetických přísad. Bylo na čase, aby se v kraji českém pivo opět začalo vařit pivo tradičním způsobem, s láskou, poctivostí a péčí, neboť těchto kvalit se nám z řad masových pivovarů již po dlouhá léta nedostává.
Doufejme proto, že se Starokladenskému pivovaru podaří navázat na odkaz sládka Otakara Zachara, a přispět tím k věhlasu našeho města u nás i ve světě.
Více na: http://www.starokladno.cz/

pivovar strakonice

Je posledním pivovarem v České republice, který je ve vlastnictví města. Tradice vaření piva je spojená s bohatou historií Pootaví a traduje se do roku 1649.

 

Pivovar se vyznačuje tradiční výrobou piva z výhradně českých surovin pocházejících z oblasti Moravy a Žatecka. Strakonické nepasterizované pivo je vysoce kvalitním produktem, který oslovuje svou neotřelou chutí a barvou. Punc jedinečnosti tomuto zlatému moku dodává fakt, že strakonické pivo Dudák je vařeno ženou – paní sládkovou Dagmar Vlkovou.

Pivovar Hlinsko

Pivovar Hlinsko patří mezi pivovary s poměrně krátkou historií. Byl založen v roce 1913 a je posledním pivovarem postaveným v Čechách mezi rokem 1913 a rokem 1971, kdy byly založeny pivovary v Nošovicích a v Mostě.

Myšlenka na postavení pivovaru v Hlinsku vznikla někdy kolem roku 1880. V roce 1912 vzniká uskupení s názvem Společenský pivovar, které získalo právo vybudovat pivovar bez sladovny, a první pivo zde bylo uvařeno 12. prosince 1913. Pivovar byl na tehdejší poměry byl velmi moderně vybaven: s elektrickým pohonem a s kapacitou varny 100 hektolitrů na jeden var. Ve dvacátých letech činil výstav piva zhruba 26 tisíc hektolitrů. Vařila se piva výčepní, dále 12% světlý ležák a 12% tmavé pivo Hlinecký granát.

Jako prosperující podnik se pivovar v roce 1925 přeměnil na akciovou společnost, další rozvoj pivovaru však zastavila okupace. Za protektorátu se vařilo pouze 7% světlé pivo, a to ještě v omezeném množství. V roce 1945 byl výstav piva jen necelých 17 tisíc hektolitrů.

V roce 1948 byl pivovar znárodněn a stal se součástí Horáckých pivovarů n. p. se sídlem v Havlíčkově Brodě. Začátkem roku 1949 byl pivovar začleněn do Východočeských pivovarů s ředitelstvím v Pardubicích, to se pak v šedesátých letech stěhuje do Hradce Králové. V této době je instalována nová stáčírna lahví a nové ležácké ocelové tanky. Výstav pivovaru se pohybuje v rozmezí 30 tisíc až 55 tisíc hektolitrů. 12% světlé pivo získává nový název BLESK a tmavé pivo název MALVAZ.

Rekonstrukce pivovaru pokračuje i na počátku 70. let obnovou spilky a strojního chlazení. Začíná se vyrábět též 11% světlé pivo. Ve druhé polovině sedmdesátých let však dochází k reorganizaci v pivovarnickém průmyslu a pivovar Hlinsko snižuje produkci. Vyrábí se pouze jeden druh piva – 10%. Tehdy se rozhodovalo o další existenci pivovaru. Vzhledem k nevyhovující stáčírně lahví z roku 1951 se měl pivovar stát pouze pivovarem sudovým, což by vedlo k dalšímu útlumu. Díky vynikajícím výsledkům, kterých pivovar dosahuje jak v oblasti jakosti, tak i v hospodářských výsledcích, dochází k přehodnocení útlumového programu. Výstav piva začíná opět vzrůstat a v 80. letech se pohybuje v rozmezí 60 až 72 000 hl.

Po deseti letech je znovu obnovena výroba 12% světlého piva. V roce 1981 byla zahájena rekonstrukce stáčírny lahví, která proběhla v rekordně krátké době. V témže roce – 12. června – byl poprvé stočen do lahví 12% světlý ležák s názvem RYCHTÁŘ. V roce 1984 byl v místech staré spilky vybudován nový ležácký sklep, který umožnil další zvyšování výroby. Na přelomu let 1987–88 byla také vybudována přečerpávací stanice pro svod veškerých odpadních vod ze závodu. V dalších letech je postupně připravována přestavba nevyhovujícího zdroje tepla za nový.

Na počátku 90. let (1992) je nejprve zprovozněn nový kotel Slatina s odlučovačem popílku. Tento zdroj je v roce 1994 plně nahrazen novou plynovou kotelnou, čímž pivovar výrazně přispěl k čistotě ovzduší a ekologii oblasti, v níž se nachází (Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy). V roce 1992 je též provedena kompletní rekonstrukce strojního chlazení spojená s instalací vířivé kádě a výstavbou kompletního teplovodního hospodářství. Dále je provedena přístavba stáčírny lahví včetně rozšíření skladu a v souvislosti s tím je instalována nová linka s kapacitou 10 tisíc lahví za hodinu. V průběhu roku 1993 dochází v místě bývalého požahu k výstavbě prostor pro instalaci linky na stáčení nerezových KEG sudů. Tato linka s kapacitou 50 sudů za hodinu je uvedena do provozu během června 1993 a dochází tak k postupnému přechodu stáčení sudového piva z hliníkových obalů do nerezových. Od dubna 1994 je expedováno sudové pivo pouze v nových sudech. Tyto kroky vedou k dosažení do té doby rekordního výstavu piva – 81 700 hl. Až do roku 1996 byl pivovar součástí podniku Pivovary Hradec Králové, státní podnik. V roce 1996 jej získala společnost IMEX Premium. Dnes je pivovar majetkem ryze české pivovarské společnosti K Brewery.

Štiřínský Pivovar

Čerstvě zprovozněný pivovar se zabývá vařením piva, nejstaršího a nejpopulárnějšího nápoje na světě, tradiční českou recepturou z několika druhů sladovnického ječmene a pšenice nejvyšší kvality. Příznivci zlatavého moku si tu mohou vybrat z bohaté nabídky pivního lístku jak základní druhy, tak speciály - piva ovocná nebo vařená dle světových receptur.
Je možné si zde zkusit uvařit vlastní pivo (pod dohledem místního sládka).
Více na: http://www.stirinskastodola.cz/

Pivovar Regent

Pivovar Regent byl v Třeboni založen roku 1379. Současný komplex budov pivovaru je plynule začleněn do historického jádra města Třeboně.

K výrobě je využíváno moderní techniky a špičkové technologie řízené počítačem, za použití osvědčených klasických receptur a hodnotných surovin, jako jsou voda čerpaná z hlubinných vrtů artézských studní, světově proslulý český chmel a kvalitní hanácký sladový ječmen.

Pivovar Primátor

Práva na vaření piva vlastnili náchodští měšťané již od středověku. Období, kdy se pivo vařilo v jejich domech, ukončilo v červnu roku 1871 rozhodnutí městské rady na zřízení vlastního obecního pivovaru.
Základní kámen byl položen 8. dubna 1872. Práce na stavbě úspěšně pokračovala a už 4. května se začaly klenout sklepy. Se zahájením provozu se počítalo nejdříve někdy v druhém pololetí roku 1873 a již od počátku roku se vytvářely podmínky pro hladký náběh provozu. Stavbu pivovaru sledovalo pozorně skutečně celé město a řada občanů chodila na procházky do Montace, aby cestou pozorovala život a dění na staveništi.
První várka piva se v novém pivovaru začala vařit 3. října 1873 sládkem Antonínem Lutzem. Ještě v říjnu 1873 bylo uvařeno celkem 17 várek, z toho 10 várek 10° piva a 7 várek 11° piva. V listopadu 1873 bylo 31 várek 10° piva. V první fázi existence pivovaru (tj. cca do konce 19. století) se vařilo hlavně 10° a 11° pivo, vícestupňové (12° a 13°) se vařilo jen málo – hlavně před Vánocemi a Velikonocemi.
Oblíbenost náchodského piva stále stoupala, a tak v letech 1925 – 1930 došlo k rozšíření provozu, byla postavena nová varna. V roce 1935 se začala v tehdejším Obecním pivovaru Náchod používat chráněná značka Náchodský Primátor (v souvislosti s výrobou tmavého piva) – předchůdce současné známky PRIMÁTOR®. Lahvové pivo se začalo stáčet až v roce 1937 na ručních strojích. Do té doby se pivo do lahví stáčelo výhradně v soukromých stáčírnách a v pivovaře jen do transportních sudů. Teprve po druhé světové válce v roce 1948 a dalších letech bylo přikročeno k větším investicím – zakoupení stáčecí linky na lahvové pivo, pořízení chladicího zařízení, rozšíření sladovny a zavedení parovodu k výrobě piva a sušení sladu.
V roce 2006 pak zahájil pivovar rekonstrukci technologie sklepa. Bylo vybudováno nové přetlačné oddělení, které navazuje na investice předcházejících období a technologicky na klasickou spilku, nově instalované kvasničné hospodářství a propagační stanici a klasický ležácký sklep. Oddělení obsahuje 14 stojatých nerezových přetlačných tanků o objemech 70 hl, 130 hl a 230 hl. Tanky jsou nerezové s plně hladkým povrchem a jsou vybaveny čistícími hlavicemi, které umožní dokonalou sanitaci. Touto investicí dochází k završení celkově 15-leté rekonstrukce studené části pivovaru.

Stránky

Kód: 1028
Kód: 8594904421051
Kód: 8594904521003
Kód: 8594904219054
Kód: 914
Kód: 8594006931700
Kód: 8594006930048
Kód: 8594006931755
Kód: 8594006931328
Kód: 8594006931458
Kód: 8594006930147
Kód: 8594006930147
Kód: 8594006931038
Kód: 8594006931090
Kód: 8594006931090
Kód: 8594006931700
Kód: 8594006931779
Kód: 8594006931779
Kód: 8594006931694
Kód: 8594006931458
Kód: 8594006930048
Kód: 8594006931038
Kód: 8594006931755
Kód: 8594006931328
Kód: 1186
Kód: 1185
Kód: 8594404001302
Kód: 1066
Kód: 1065
Kód: 8594404007106
Kód: 8594404001234
Kód: 8594404001289
Kód: 1129
Kód: 50043
Kód: 9054
Kód: 50054
Kód: 50042
Kód: 1327
Kód: 8594012280922
Kód: 8594012280120

Stránky