No name

Minipivovar v Jelínkově vile

Minipivovar v Jelínkově vile (dříve též zvaný jako Malostránský) byl vystavěn a zprovozněn v průběhu let 2003 – 2004. První vaření piva zde proběhlo na Velký pátek 9. dubna 2004. Pivovar tím navázal na staletou tradici vaření piva ve Velkém Meziříčí, která zanikla v únoru 1949.
Maximální možnou varnou produkcí 4000 hektolitrů piva ročně se řadí do kategorie minipivovarů.
Pivo se vaří tradiční rukodělnou metodou a poctivou českou cestou "varna – spilka – sklep".

Více na: http://www.jelinkovavila.cz/cs/pivovar

Pivovar Antoš

Pivovar Antoš ve Slaném

„Slánské pivo doporučovali kdysi v Čechách na prvním místě“, napsal slavný jezuitský historik Bohuslav Balbín ve 3. knize svých Rozmanitostí Království českého, která vyšla roku 1681. Královské město Slaný se vskutku může pyšnit dlouhou a věhlasnou tradicí vaření piva, která vyvrcholila počátkem 17. století, kdy zde bylo deset měšťanských právovárečných domů, tři hostince poskytující ubytování se stravou a dvě krčmy na předměstí. Roku 1618 činil výstav slánských pivovarníků téměř 20.000 hl, což bylo na tu dobu úctyhodné množství. Značná část produkce se vyvážela do celého království, kde bylo slánské pivo vyhledávané a oblíbené.
Ondřej Antoš, který v roce 1518 získal dům, dnes známý jako Modletický, vařil pivo od roku 1536. Antošové představovali významnou rodinu v dějinách města. Jiný z jejích příslušníků, Václav Antoš, zastával v letech 1569—1587 úřad císařského rychtáře. Roku 1578 nechal dům přestavět do současné podoby, jejíž součástí je i pozoruhodný renesanční portál se štítkem obsahujícím příslušné vročení a zobrazujícím symbol kotvy, jejíž ramena jsou stylizována do podoby monogramu „W“ (Václav). Další majitel, po němž byl dům posléze i pojmenován, Vilém Modletický, také určitý čas provozoval jeden ze slánských hostinců. Slibný rozvoj byl neblaze ovlivněn událostmi pobělohorského období, kdy se Slaný stal poddanským městem hraběte Jaroslava Bořity z Martinic. Ten zrušil várečná práva měšťanů a zároveň nechal roku 1629 ve městě vybudovat svůj vlastní pivovar. Zde v letech 1794—1798 působil český sládek František Ondřej Poupě, autor příručky Počátkové základního naučení o vaření piva (1801), který je považován za průkopníka českého odborného pivovarnictví. Hraběcí pivovar byl v provozu do roku 1884. Od té doby se historie spjatá výrobou piva ve Slaném přerušila na více než 135 let.
Pivovar Antoš založený v roce 2010 nyní obnovuje tradici vaření kvalitního slánského piva. Při jeho výrobě je použito výhradně nejkvalitnějších domácích surovin, českého chmele z nedaleké žatecké oblasti a vyhlášeného sladu z moravské Hané připravovaného dnes již ojedinělým způsobem sladování na humnech. Pivo je čepováno přímo z ležáckých sklepů, nefiltrované a nepasterované, aby si tak uchovalo své jedinečné vlastnosti „živého“ piva, jak je znali naši předkové.
[převzato ze stránek pivovaru] Více na: http://www.pivovarantos.cz/

Pivovar Harrachov

PIVOVAR – RESTAURANT NOVOSAD v Harrachově je součástí nejstarší soukromé sklárny Novosad & Syn v Čechách (založeno před rokem 1712). Typicky pivovarská restaurace se stylovou atmosférou je atraktivní především pro vlastní výrobu piva (vaření přímo před zraky hostů). Navíc restaurace volně navazuje na sklářskou huť a tím umožňuje svým návštěvníkům mimořádně zajímavé spojení s výrobou místního skla.
Harrachovské kvasnicové pivo vyniká svou jedinečnou chutí a vysokou kvalitou. K jeho výrobě se používají tradiční přírodní suroviny, především slad a chmel. Mimořádně příznivého a zdraví blahodárného účinku je dosaženo i díky využití vlastní vody z více než 100 let staré horské studny. V nabídce jsou 2 druhy světlého piva (ležák František 12%, Huťská 8%) a černé pivo Čerťák 12%. Pivo je podáváno ve stylových sklenicích z vlastní sklářské výroby. Pivovar a sklárna je oblíbeným cílem návštěvníků Krkonoš i vhodným místem pro realizaci firemních akcí nebo skupinových programů v návaznosti na pravidelné exkurze místní sklářské výroby.

Nomád - Létající pivovar

[převzato z webu pivovaru Nomád]

Pivovar bez pivovaru, gypsy brewery, contract brewing...pár názvů, které popisují stejnou věc. A sice to, že zatím nemáme vlastní pivovar. Protože si ale myslíme, že naše recepty piv můžou oslovit mnohé české pivaře, i ty zarputilé příznivce českého ležáku, oslovili jsme své kamarády a známé, kteří už vlastní pivovar mají, jestli by nám nepomohli uskutečnit náš cíl, vařit vlastní pivo.
ak se tedy stalo, že vznikl projekt Nomád, létající pivovar, kdy doslova lítáme po světě, ochutnáváme zajímavá piva a vytváříme si vlastní interpretace pivních stylů, které nás oslovily. A pak jako nomádi kočujeme po celém Česku a necháváme si vařit naše originální pivní speciály.
Takto naše piva vznikla už v pivovarech Antoš ve Slaném, Litovli, Bašta ve Vrchlabí a další teď zrají na různých místech, o kterých vás budeme včas informovat. V plánech je i spolupráce se zahraničními sládky, pivovary a pokud pivní Bůh dá, tak v zahraniční se naše piva budou i vařit.
Je nám jasné, že podobný způsob „pořizování“ svého piva uplatňují i obchodní řetězce, kdy ale nakupují no name piva v pivovarech a pak jim jen dají svojí etiketu. Na rozdíl od nich si ale my necháváme vařit piva podle našich originálních receptů a k záměně chutí může jen stěží dojít.
Snad vám naše piva zachutnají a možná se jednou setkáme i v našem vlastním pivovaru. Vždyť i nomád může mít svojí základnu.
Dej Bůh štěstí.

Břevnovský pivovar

Historie břevnovského pivovaru je neoddělitelně spjata s historií kláštera. Ten byl založen druhým pražským biskupem sv. Vojtěchem a knížetem Boleslavem II. v roce 993. Lze předpokládat, že brzy po vzniku kláštera vznikl, jako součást jeho hospodářského zázemí, i pivovar. Jeho existenci nepřímo dokládá listina z poloviny 13. století, v níž papež Innocenc IV. nařizuje zrušit zákaz sv. Vojtěcha pražským měšťanům vařit v době neúrody pivo na prodej. To bylo možné pouze v klášterním pivovaru.

Za husitských válek byl celý klášter včetně hospodářských objektů téměř zničen a většina řeholníků se spolu s opatem uchýlila do kláštera v Broumově. K obnově došlo až na sklonku 17. století. Nejvýznamněji se na této obnově podíleli Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferové. Postupně byl vybudován nový kostel, konvent, prelatura. Výstavba nového pivovaru, podle klášterní kroniky, proběhla v roce 1720. Za válek o rakouské dědictví byl pivovar roku 1742 francouzskými a bavorskými vojáky silně poškozen. Opravu pivovaru pak provedl opět Kilián Ignác Dientzenhofer. Od té doby byl pivovar několikrát opravován. K plánované dostavbě sklepa s lednicí již nedošlo. Nedostatečná kapacita sklepa, nezbytná pro delší zrání stále oblíbenějších ležáků, byla jedním z důvodů uzavření pivovaru, pivovar byl v roce 1889 zrušen. Objekt pivovaru byl zbourán při rozšiřování výpadové silnice na Karlovy Vary, dnešní Patočkovy ulice.
Klášter neprovozoval pivovar sám, ale pronajímal jej různým pachtýřům na dobu obvykle 6 let. V 19. století se zde vystřídala řada sládků, jmenujme např. Václava Nebeského, Vratislava Kuchtu, který byl již absolventem roční sladovnické školy, Josefa Haška a posledního sládka Josefa Káru. Vyráběl se tu slad pšeničný i ječný, z piv pak lehčí méně hořké pivo pšeničné a později i silnější hodně chmelený ležák z ječného sladu. Maximální výroba piva byla okolo 5 tis. hl piva ročně.
Na dlouhou tradici břevnovského piva by chtěl navázat nově budovaný Břevnovský klášterní pivovar sv. Vojtěcha. Pivovar bude umístěn v krásném barokním objektu bývalých stájí. Zařízení pivovaru bude převážně české výroby a bude si jej možné prohlídnout v rámci exkurze nebo při nákupu piva. Kapacita zařízení je 3000 hl piva ročně. Vyrábět se bude vedle klasického světlého ležáku řada speciálních druhů piva s využitím různých druhů sladů a chmelů. Některá silná piva budou zrát v dřevěných sudech, vyrábět se budou i tak zvaná archivní piva. Pivo se bude plnit jednak do KEG sudů různé velikosti, jednak do skleněných patentních lahví, PET lahví a do party soudků. Klášterní piva budou prodávána pod značkou Břevnovský Benedict. Vyráběná piva se budou dodávat do vybraných restaurací a bude je možné rovněž koupit přímo v pivovaru.
Součástí bude i školící centrum pro sládky z minipivovarů z České republiky i ze zahraničí a zájemce o domácí vaření piva a prostor pro řízené degustace různých druhů piva spojené s odborným výkladem.
Pivovar je spřízněn s restauračním pivovarem Pivovarský dům a pivotékou Pivovarský klub.
Zdroj: web pivovaru
 

Kaltenecker

Pivovar Kaltenecker zahájil svoju činnosť v roku 1997 ako reštauračný minipivovar v novopostavenej budove určenej špeciálne na tento účel. Je situovaný na východnom okraji mesta Rožňava, na okraji sídliska Juh popri spojnici E571, ktorá spája Košice s Bratislavou. Reštauračný pivovar Kaltenecker sa veľmi rýchlo stal obľúbeným a vyhľadávaným miestom slovenských, ako aj zahraničných návštevníkov mesta Rožňava a regiónu Gemer. Špecifickým sa stal najmä ponukou tradičných špecialít slovenskej, českej, maďarskej a regionálnej kuchyne, ako aj stále širšou ponukou vlastného nepasterizovaného piva Kaltenecker Kras a Brokát.

Pivovar Podkováň

Firma Podkováň s.r.o. vlastní a provozuje pivovar Podkováň. Po ukončení rekonstrukce pivovaru se v Podkováni opět vaří a prodává pivo. V sortimentu zatím je sudová desítka, jedenáctka a dvanáctka. Pivo stáčí do KEG sudů a do PET lahví 1litr.

Pivovar Ostravar

Ostravar je pivo typické pro město Ostravu a okolní region. Jeho tradice výroby sahá až do roku 1897, kdy byl v Ostravě založen Český akciový pivovar v Moravské Ostravě. První várka piva v něm byla uvařena o rok později. Pivovar Ostravar je tak součástí zdejšího regionu již 113 let a patří k nejstarším dodnes fungujícím podnikům na území města Ostravy.
Ostravar se vyrábí tradiční technologií spodního kvašení v otevřených kádích spilky a vyznačuje se střední plností a specifickou hořkostí. V současné době pivovar Ostravar produkuje dva druhy piva stejnojmenné značky – světlé pivo Ostravar Original a světlý ležák Ostravar Premium. V pivovaru se dále vyrábí známý pivní speciál Velvet a pivo fanoušků FC Baník polotmavý ležák Bazal.
Počátkem 20. století zažíval pivovar, stejně jako celá ekonomika v zemi, úspěšné období. Pak ale přišly světové války a s nimi krize. Po tomto těžkém období byl pivovar Ostravar v několika fázích rekonstruován a modernizován a stal se jedním z hlavních dodavatelů piva v moravskoslezském kraji. Dnes patří mezi deset největších pivovarů v České republice. Od roku 1997 je pivovar Ostravar součástí společnosti Pivovary Staropramen a.s., která je druhým největším výrobcem piva v České republice. Pivovary Staropramen a.s. jsou součástí pivovarnické skupiny StarBev.
Více na: http://www.ostravar.cz/

Minipivovar a restaurace Parník

První Přerovský minipivovar PARNÍK byl uveden do provozu v březnu 2009. Celý objekt, ve kterém se minipivovar, restaurace a pivnice nachází, byl dříve součástí opraven automobilů. Jehož vzhled připomíná tvar lodi-parníku. Pivo je vyráběno proslulou českou technologií s použitím tradičních surovin, tj. sladu, chmele, pivovarských kvasnic a vody. Kapacita celého zařízení je přibližně 9000 hl piva ročně. Zásoba ležáckých tanků čítá 24tisíc ½ litrů piva!

Minipivovar Valášek

Rodinný minipivovar byl postaven s odkazem na tradici vaření piva ve Vsetíně od roku 1663. Tato tradice nebyla přerušena, neboť poslední sud piva ze starého vsetínského pivovaru byl slavnostně převezen do našeho minipivovaru v prosinci 2002.

Pivo v minipivovaru je vyráběno klasickou technologií, to znamená, že nejsou používány žádné extrakty ani urychlovací procesy. Veškeré technologické zařízení je v nerezovém provedení.
Vyrábí piva Ležák světlý, tmavý, višňový, kávový a mandlový. V období Vánoc a Velikonoc obohacujeme naší nabídku o speciály.
Charakter piva byl předem stanoven, a proto se zaměřili na prvotřídní suroviny. K výrobě jsou použity tyto základní suroviny: slad, chmel, kvalitní měkkou vodu a kvasnice. Pivo je chuti hořké, ne však drsné a protože je použit kvalitní žatecký (hlávkový) chmel, exportní slad a kvalitní vodu ze Stanovnice. Ve vůni piva musí být pouze vůně sladu a chmele.

Stránky

Kód: 50130
Kód: 54050051
Kód: 8711406022207
Kód: 910
Kód: 915
Kód: 900
Kód: 902
Kód: 4018588003289
Kód: 4018588003197
Kód: 4018588003296
Kód: 5410228166672
Kód: 50051
Kód: 8593875510511
Kód: 8593875510115
Kód: 8593875510917
Kód: 8593875512218
Kód: 8594044360463
Kód: 8594044360548
Kód: 8591036570008
Kód: 4078600015973
Kód: 7290008464338
Kód: 1021
Kód: 1019
Kód: 1006
Kód: 1039
Kód: 1020
Kód: 40173832
Kód: 40173726
Kód: 40173719
Kód: 40173719
Kód: 1009
Kód: 4017300001169
Kód: 40173689
Kód: 8591113005898
Kód: 8591113006055
Kód: 8033488590017
Kód: 8594404006697
Kód: 8594404006710
Kód: 8594404006703
Kód: 50052

Stránky